pátek 29. ledna 2010

Imaginarium dr. Parnasse

Včera jsem byla na Imaginariu dr. Parnasse. Dost jsem se těšila, že zas po dlouhé době někam vyrazím, ale zároveň jsem moc velká očekávání od filmu neměla.Nejsem úplně největší faninka Terryho Gilliama a některé jeho věci mi moc nesedly (viz. Kletba bratří Grimmů). Přesto jsem byla hodně moc zvědavá, jak to téměř faustovské téma zpracuje.

Na CSFD lze sledovat, jak s přibývajícími diváky se snižuje hodnocení snímku. Je to přesně tak, jak jsem čekala. Tenhle film rozhodně není pro každého. Je to doslova příval fantazie, kde ne úplně vše je vysvětleno a divák si to musí domyslet. Já osobně se musím přiznat, že mi na pochopení všeho jedno shlédnutí nestačilo. Až to vyjde na DVD, tak se na to budu muset kouknout znovu. Je tam pár zásadních věcí, které mi nejsou úplně jasné.

Každopádně nápad jak si poradit s tématem sázka s ďáblem je zpracován výborně. Ďábel na mě působil téměř ne jako pekelník, ale jako starý "kamarád" doktora Parnasse, který se s ním sází jen proto, že potřebuje mít nějaký důvod proč vlastně by měl doktora vidět.

Velkým překvapením pro mě taky byla role Ledgera. Myslela jsem, že si zahraje omlazenou verzi doktora Parnasse, ale ono ne. On si zahrál jen takovou figurku, která má moc rozhodnout na čí stranu se vlastně štěstí přikloní a kdo tu sázku vyhraje. Nápad s jeho alternacema za zrcadlem byl taky trefný i když nemůžu se ubránit pocitu, že kdyby ho za zrcadlem hrál jen jeden herec, bylo by to lepší. Takhle tam všichni doslova měli jen takové "štěky".

Film se mi ale moc líbil. Celou dobu si dokázal udržet moji pozornost a byla jsem opravdu hodně moc zvědavá jak to dopadne. U svýho hodnocení na CSFD jsem dost váhala, jestli mám dát 4 hvězdičky nebo 5. Nakonec jsem dala jen 4. Pátou dám až po druhém zkouknutí, pokud pochopím i těch pár věcí, co mi nyní nejsou úplně jasné.

středa 27. ledna 2010

Baka to Test to Shoukanjuu

ANIME
(jiný přepis do lantiky: Baka to Test to Shokanju)
Žánry: Comedy, School, Super Power



Moje pocity k tomuto anime jsou velice rozporuplné. Váhám, jestli ho mám doporučit nebo ho prohlásit za naprostou blbost. Sama se nemůžu rozhodnout. První díl mě nijak zvlášť nenadchnul, ale zapříčinil, že jsem si zkusila najít mangu a v ní jsem více pochopila zákonitosti mírně ujetého školního testování na kterém je toto anime postavené.

Vše totiž začíná testem před vstupem do druhého ročníku. Nemůžete z něj odejít, nemůžete ho opakovat a musíte ho psát i když jste nemocní. Výsledek pak rozhodne, do jaké třídy bude zařazeni. Jestli do třídy 2A, kde žáci mají špičkové a luxusní vybavení a nejlepší učitele, nebo do třídy 2F, kam fouká vítr a rozpadají se vám stoly. Ovšem tak to nemusí být na dobro. Můžete vyzvat na souboj jinou třídu a pokud vyhrajete, můžete si s ní prohodit učebny. Souboje se zkládají ze dvou částí. Základem je správně napsat test a z něj získané body dávají sílu summonovi, kterého je schopen každý žák vyvolat. Jednotlivý summoni pak mezi s sebou bojují.
Yoshii Akihisha

Hlavní hrdina se jmenuje Yoshii Akihisha a je to jeden z největších looserů na škole. Proto není div, že se dostane do té nejhorší třídy F a aby toho nebylo málo, má i velice zvláštního summona. Teto summon totiž je jaksi hmotný a může se dotýkat věcí, ale zároveň, pokud ho někdo praští, bolí to i Yoshiu, takže pro souboje moc použitelný ani není. Ve třídě F se sejdou zajímavé typy lidí. Svým způsobem má každý charakter potenciál vás něčím překvapit, tak jsem zvědavá. Mě asi nejvíc zaujal Yoshiho kamarád a zárověň rival Sakamoto Yuuji. Je to předseda trídy F, má vůdcovské sklony a je to poměrně dobrý taktik. Přesto neštítí se Yoshiho občas i trochu využívat.

Sakamoto Yuuji

Další zajímavý týpek je Kinoshita Hideyoshi, který vypadá jako holka. Hlavní hrdina ho dokonce považuje za druhou nejkrásnější osobu ve třídě. Tenhle týpek je výborný herec a zajímavostí je, že má sestru, dvojče, která vypadá jako on a hlavně ona je ve třídě 2A. Jsem poměrně zvědavá, jaktože Hedeyoshi je ve třídě 2F a co je mezi ním a jeho sestrou. Zatím to vysvětleno nebylo nebo mi nějaká ta větička v titulcích unikla.Další týpek je Tsuchiya Kouta. Pro zatím mě asi nejméně zajímavá postava. Zkrátka zvrhlík s foťákem, co se holkám kouká pod sukně. Ovšem v téhle třídě toho moc nenakouká. Holek tu totiž mají poměrně málo.

Kinoshita Hideyoshi

 Tsuchiya Kouta

Přesto do party těchto kamarádů patří i Shimada Minami, která sice je holka, ale hlavní hrdina ji rozhodně jako holku nebere. To Minami ale nehorázně štve. Z nejakého důvodu je Yoshiim tak trochu posedlá. Zkrátka typická vsteklounka. Minami byla dlouho v zahraničí a neumí moc číst japonsky. Proto zkončila ve třídě 2F, nerozuměla většině zadání. Jako poslední do skupiny kamarádů ve tříde 2F patří Himeji Mizuki. Je to jedna z nejchytřejších osob na škole, ale měla smůlu, že v době psaní rozhodujícho testu měla vysokou horečku a tak test nedoknčila. Je to taková ta stydlivka na kterou chlapy letí a není tedy divu, že Yoshii je do ní zamilovaný.

Shimada Minami

Himeji Mizuki

Příběh se točí kolem toho, že Yoshii chce pro svou lásku to nejlepší a ví, že by v té třídě kde je, zakrněla. Proto požádá Yuujiho aby mu pomohl to změnit. Vypadá to ale, že Yuuji už na něčem podobném i pracoval a že prý dokáže postavení třídy změnit a porazit 2A. První díl amime a děj mangy se v základu tolik neliší. Ovšem to se mění s epizodou 2, která právě teď vyšla. Příběh se už ubírá úplně jiným směrem, jen některé dílčí části, viz milostný dopis jsou stejné. Jsem zvědavá jaké to bude. V anime možná podcenili úvodní představování a vysvětlení principů. Souboje summonů jsou v anime udělány poměrně trapně pomocí vzhledu ala pc hry. To si mohly odpustit. V manze je to uděláno daleko více normálněji a přesto přehledně.  Každopádně souboje nejspíš jsou použity jen jako zdroj pobavení. Větší smysl zatím v nich nevidím. Tohle anime se totiž s třetím dílem zvrhává "nehoráznou" parodii na všechny školní a bojový anime :-) Těžko tedy říct, jestli si to udrží i nějakou příběhovou linku nebo to bude čistě jen parodie, ale každopádně teď u třetího dílu jsem se fakt nasmála.
Se svými summony

Takže doporučuju těm, co nemají co sledovat. Úplně nejhorší to zatím není. Jen asi pro lidi, co neznají jiná anime to moc není. Spoustu věcí asi nepřekousnou.

Jinak pro ty, co umí anglicky, tady máte recenzy na jejíž popud jsem začala toto anime sledovat.
http://bluebluewave.wordpress.com

To Aru Kagaku no Railgun

ANIME
(jiný přepis do latinky: Toaru Kagaku no Railgun)
Žánry: Action, Sci-Fi, Super Power

Mírně ecchi anime na které se dá i koukat a dokonce občas i pobaví. A i když se mi to zdálo ze začátku nemožné, tak jsem si hlavní postavy doslova oblíbila a teď napjatě čekám co bude dál...
(Zatím napsáno po 14ti dílech)

K tomuhle anime jsem se dostala čistě náhodou. Prolézala jsem stránky o Japonsku a anime a mezi právě vycházejícími anime bylo tohle. Nijak zvlášť mě to nezaujalo, dokud jsem si nepřečetla že v tom světě mají lidé superchopnosti něco jako v americkým seriálu Heroes. Byla jsem zvědavá, co na tohle téma japončíci vytvořili a poměrně to překonalo moje očekávání. Nebyla to zas až taková „blbost" jak jsem čekala.


Toto anime sleduje vedlejší dějovou linku anime To Aru Majutsu no Index, ale není to na něm téměř vůbec znát. Je to asi proto, že existují i dvě oddělené mangy. To Aru Kagaku no Railgun totiž existuje i jako samostatná manga, která se odehrává před a během děje To Aru Majutsu no Index. Tak jsem se alespoň dočetla na internetu. Na To Aru Majutsu no Index se totiž teprve chystám.

Příběh je poměrně jednoduchý. Většina dílů jsou takové oddychovky, kde se jen nakousne hlavní dějová linka a děj se posune dál jen o trošičku, ale to vůbec nevadí. Tyto oddychovkový díly totiž výborně dokreslují charaktery hlavních postav a poměrně i pobaví. I u takového vyloženě filtrového dílu, jako bylo focení plavek, jsem se totiž místy fakt nasmála. Minimálně se pobavíte u závěrečné scény s Mikoto.

Ještě před tím, než zde popíšu hlavní postavy, musím podotknout, že nepatřím k příznivcům ecchi věcí a příliž mnoho kalhotek mi obvykle leze pěkně krkem. Tyto věci se v To Aru vyskytují, ale k mému překvapení mi velice rychle přestaly vadit a smířila jsem se nimi. Dalo by se říct, že jsem začala brát postavy takové, jaké jsou a začala jsem je mít i ráda (ale nemyslete si nic zvrhlého, jsou to samý holky a ty já obvykle fakt ani nemusím).

Zvrhlice Kuroko

Sice se všude uvádí, že hlavní postavou je Mikoto Misaka, ale já si to ani moc nemyslím. Skoro stejně často ne-li více se tam vyskytuje „zvrhlice" Kuroko Shirai. Je to hodně praštěná holčina, co je doslova posedlá Misakou. Je do ní dá se říct zamilovaná a její nejšťastnější den v životě bylo, když dostala Misaku na internátě za spolubydlící. Teď se jí snaží všemožně „ulovit" a samozřejmě jen pomocí ecchi nápadů. Z počátku to pro mě byla nejotravnější postava vůbec. Tyhle věci opravdu nemám ráda, ale tak nějak časem si člověk zkrátka zvykne. Teď už si ty její výstřelky i tak nějak užívám v tom smyslu, že vždy si říkám, co asi autor teď vymyslí za novou zvrhlost. Kuroko má spousty chyb, zlozvyků a jednoznačně je ze všech vždy nejhlasitější a nejzbrklejší, ale má i dobré stránky. Pro kamarádky by se rozkrájela a chce je ochraňovat, pracuje v organizaci Jugment, která je něco jako městská policie a vždy se snaží ze sebe vydat to nejlepší (typická vlastnost anime postav). Superschopností Kuroko je teleportace. Je v ní velice dobrá. Dosáhla na čtvrtý level z pěti a jejím snem samozřejmě je dosáhnout pátého levelu. Je velice vynalézavá a své schopnosti umí využít i věcem, které by jste řekli, že pomocí teleportace udělat nejdou.

Misaka

Mikoto Misaka umí produkovat elektrické výboje a je jedna z nejnadanějších lidí ve městě. Je prý třetí ze sedmi lidí, co dosáhli ve schopnosti levelu 5. Tohoto levelu dosáhla jen svou tvrdou prací, ale rozhodně díky tomu nezpychla a bez problémů se kamarádí i holkama, co mají level 0. O kamarádky se opravdu stará a zajímá se i o jejich problémy. Zkrátka je ten typ ala „paní dokonalá". Jak jsem zmínila, bydlí s Kuroko. Má ji ráda, ale rozhodně do ní není zamilovaná a tak všechny Kuročiny pokusy o větší sblížení tvrdě odráží. Misaka je platonicky zamilovaná do hlavního hrdiny Indexu Tōmy Kamijō, ale to si ani sama zatím nepřipouští a spíš jen s nim chce soupeřit, páč ji štve, že na něj její blesky nepůsobí. Aby Misaka přeci jen nebyla tak moc dokonalá, dali jí autoři slabost pro infantilní věci a obzvláště pro žabí maskoty. Pro jejich získání je schopna udělat téměř vše, i když to na veřejnosti moc nedává najevo.

Uihara

Hned v prvním díle jsou nám představeny ještě další dvě téměř hlavní postavy. První z nich je Uihara Kazari. Která prý má schopnosti na úrovni 1, ale zatím nebylo ukázáno nebo řečeno jakou (nebo jsem to přehlédla). Je to velice tichá holčina, která mi připomíná charakterově hodně Hinatu z Naruta. Jen tady Uihara se zatím do nikoho nezamilovala, takže jen tak neomdlívá. Už hodně dlouho se zná s Kuroko, se kterou je v týmu v Jugment a obdivuje Misaku. Je výborná v práci s počítači, takže když je třeba něco zjistit nebo třeba napojit se na kamery ve městě, jde se za Uiharou.
Saten

Uihařina nejlepší kamaráka a spolužačka je Saten Ruiko. Ta nemá žádnou schopnost. Nebo aspoň zatím němá. Cítí se proto trochu méněcenná, ale obvykle tomu moc nepodléhá a snaží se pomáhat, co se dá i vlastními silami. Též je mírně ulítlá hlavně tím, že zlobí Uiharu věčně tím, že zkoumá, co má dnes za kahotky. Ale není tolik perverzní jako Kuroko a podezřívám ji, že prostě Uiharu zlobí jen tak aby se neřeklo. Je to hodně sympatická postava, která nám bude blízká právě tím, že nemá žádnou schopnost a trpí tím.

Dějová linka, co se zatím stihla po čtrnácti dílech projevit, se točí kolem takzvaného Level Upperu, ale zdá se, že je za tím i něco víc. Každopádně na Level Upper se nachytá právě i Saten. Sice ze začátku váhá jestli ho použít, ale použije a pak, když zjistí, že udělala chybu, upřímně toho lituje a dokonce si i myslí, že za to zaslouží být potrestána. Zkrátka má velmi silný smysl pro spravedlnost a teď to i vypadá, že se pokusí získat superschopnosti regulérní cestou. Ale na to si musím počkat do dalšího dílu...

Zvrhlice Kuroko podruhé...:-D

Čas/Time/Shigan

Dnes jsem na dobrou noc zhlédla od Kim Ki-duka tuhle novější věc...Nemůžu říct, že jsem z toho byla nadšenější než ze včerejšího Bad Guy. Včerejší příběh byl pro mě podmanivý od úplného začátku a hlavní děj se začal odehrávat během 15ti minut. Tady byl na můj vkus začátek příliš rozvleklý. 

Dalo by se říci, že režisér se snažil napravit „neduhy" které byly v Bad Guy. Už tu máme alespoň částečně vysvětleno jednání hlavních hrdinů. Už tu dokonce občas slyšíme jejich myšlenky a celkově se tu asi víc mluví...Přesto možná proto film pro mě ztrácí na intenzitě prožitku a až do závěrečných 30ti minut nebyl pro mě tak fascinující jako Bad Guy u kterého jsem se prostě nedokázala odtrhnout od obrazu a sledovala jsem každý pohyb tváře abych dokázala vyčíst co si postavy myslí. V Shigan něco takového není třeba. Vše podstatné je tam řečeno. 

Shigan je můj druhý film od Kim Ki-duka a tak jsem tam našla už jednu věc, kterou tyto filmy mají společnou. Nejsem si přesně jistá, co to má znamenat, jestli to nemá nějaký hlubší význam třeba po spojení s Korejskou mytologii nebo tak něco. Každopádně v tuhle chvíli to chápu tím stylem, že nám režisér naznačuje, že vše je už předem dáno osudem. V obou snímcích jsou situace, kdy se potká současná dívka s dívkou z budoucnosti a pomyslné kostky jsou vrženy. 

Základní téma filmu je vztah dvou lidí, který prochází krizí. Dívka(Seh-hee) je vyloženě paranoidní hysterka a děsná žárlivka. Vsugeruje si představu, že jí přítel po dvou letech už nechce, protože se mu okoukal její obličej. Normálního člověka by to asi nenapadlo, ale kdo zná sílu autosugesce, tak ví, že se člověk dá zblbnout k neuvěřitelným věcem. Takže Seh-hee se jednoho dne beze slova sebere, odstěhuje se, vypne mobila a podstoupí kompletní plastiku obličeje. 

Rekonvalescence trvá ale půl roku a do té doby se svému příteli (Ji-woo) neukáže ani mu nedá o sobě vědět. Jen ho potají sleduje, jak je ze začátku opuštěný a jak pak začíná znovu hledat přítelkyni, ale ona mu to vždy nějak překazí. 

Když už konečně získá normální tvář a setkají se, tak místo aby mu to řekla, že je to ona. Zkouší se s ním seznámit jako normální cizí dívka a daří se jí to. Jen on ještě pořád nedokázal z mysli vymazat její osobu před plastikou a tak Seh-hee začíná vlastně žárlit sama na sebe z minulosti a chce aby se mezi nimi rozhodl. 

Dojde mezi nimi opět hádce a vyústí to k tomu, že Ji-woo podstoupí taky plastiku a ona musí počkat půl roku než se jí ukáže...a dál už se nechte překvapit. Úplný konec je na vás. Je poměrně nečekaný i když opět se dá podle „zákonitostí filmu" také odhadnout.

Shigan rozhodně doporučuji. Je vhodný i pro slabší povahy, ale zas pro úplné citlivky to není, Kim Ki-duk prostě umí v člověku vzbudit hodně silné emoce.

Nappeun namja (Bad Guy)

Režisér Kim Ki-duk patří mezi ty známější asijské režiséry. Já už jsem o něm ledacos slyšela, ale nikdy jsem ještě od něj nic neviděla. Dnes se mi ale dostalo do ruky jeho dílko Nappeun namja v anglickém překladu Bad Guy.

Zaujalo mne kontroverzní téma i rozporuplné komentáře k tomuto filmu na CSFD a dokonce natolik, že už během sledování jsem měla chuť vám zprostředkovat dojmy z tohoto snímku.

Nappeun namja není můj první asijský film. Sice se ještě nemohu počítat mezi experty na asijskou kinematografii, ale filmů z této části světa jsem viděla už desítky a to nepočítám další desítky seriálů známých pod souhrnným pojmem ANIME :-). Věděla jsem tedy, že mohu očekávat symboliku, které my středoevropané těžko můžeme porozumět, bez nějaké bližší znalosti asijské kultury. Byla tam, některou jsem nechápala, ale nebylo ji tam tak mnoho abych nepochopila celý film.

Naopak mám pocit, že jsem postavám porozuměla poměrně dobře. Dokonce natolik, že si troufám oponovat komentáři na CSFD, že jednají iracionálně. Jednají poměrně smysluplně, jen spousta věcí je ve filmu pouze naznačena a divák si to musí domyslet.

Kim Ki-duk vypráví příběh velice stroze. Zaměřuje se jen na podstatné detaily a nechává nás sledovat proměnu dívky na děvku bez jediného slovíčka o tom, co cítí a to je asi pro některé lidi problém. Jsme zvyklí slýchávat ve filmu myšlenky hlavní postavy, které nám vysvětlují, proč tak jedná. Tady ne. Tady nám nikdo nenapoví jak se k tomu máme stavět. Můžeme jen sledovat a vše ostatní režisér už nechává na nás.

Já se tady trochu pokusím nastínit, jak jsem film pochopila já. Ovšem nebráním se ani jinému pohledu na věc, proto pokud někdo budete mít jiný názor, písněte ho do komentářů, moc ráda si ho přečtu.

Film začíná klíčovou scénou kdy drsňák Han-gi zahlédne na lavičce sedět dívku (Sun-hwa), která ho na první pohled uchvátí. Přisedne si k ní a začne ji beze sudu sledovat. Sun-hwa samozřejmě zareaguje tak, jak by udělala většina z nás. Odejde. Ale jen o kousek dál. Má tam dostaveníčko s přítelem. Han-gi vše stále sleduje. Je to člověk na kterém je vidět, že už má něco za sebou a odhadovala bych mu tak něco mezi 30ti-40ti lety. Oproti tomu Sun-hwa je 21letá studentka a s přítelem mu tam přímo před očima řeší pubertální problémy. Han-gi proto udělá něco nečekaného. Pokusí se Sun-hwa přímo před očima přítele políbit. 

Samozřejmě že dívka se brání, brání ji i její přítel a přispěchají na pomoc dokonce kolemjdoucí vojáci a tak Han-gi je nejen nucen kapitulovat ale i nucen se Sun omluvit, protože dívka na tom vysloveně trvá. Neomluví se a tak mu Sun plivne do tváře. 

Zdá se vám to jednání Han-giho iracionální? Ano v tuhle chvíly ano a připouštím, že je to trochu vykonstruované pro účely filmu, ale teď si představte že Han-gi je pasák. Je zvyklý, že se mu každá nabízí a najednou ho nějaká mladá krásná holka nejen odmítne ale ještě mu plivne do tváře. Teď nevím, jestli to chci v tom filmu vidět jen já, ale mně přijpadá, že přímo tam je ukázáno, jak Han-gi je nejprve zdrcen z toho odmítnutí, ale postupem času jak mu tvrdne výraz ve tváři a jak začíná v něm pěnit zlost za to, že byl i zesměšněn a chce se pomstít, aby litovala toho, že mu dala košem. 

Tohle bych viděla jako hlavní motivaci pro další jednání Han-giho, proč se rozhodne ji sledovat a čeká na příležitost. Ta se naskytne v knihkupectví. Sun se tam projeví jako ne zrovna vzorný člověk. Nejprve si z jedné knihy vytrhne stránku a pak si všimne peněženky a místo aby se ji snažila vrátit si peníze nechá. Jenže „majitel" se po ní shání. Dožene Sun a tvrdí, že v ní bylo 15 000 a Sun mu je musí vrátit, jinak že půjde s ní na policii jako se zlodějkou. Jenže Sun peníze nemá, tak ji donutí aby uzavřela půjčku a zárukou za peníze je její tělo. Nikde ve filmu přímo ukázáno není, že tuhle situaci Han-gi přímo vykonstruoval. On vše stále jen sleduje z povzdálí, ale je tam na to dost narážek, tak předpokládám že toho člověka tam nastrčil on a ne jen, že využil situace.

Každopádně Sun má na splacení půjčky týden a je jasné že je nesežene a musí nastoupit do nevěstince. Možná tu mohl režisér ukázat jak dívka shání peníze nejprve jinde, ale k čemu by to bylo? Příběhu to nijak nepomůže. Ki-duk nás rovnou vrhá do vody a ukazuje Sun ochromenou zoufalstvím jak přijíždí do nevěstince. Han-gi ji pořád pozoruje. Sedává za zrcadlem a sleduje co dělá v pokoji, když má zákazníka, sleduje ji, když šlape ve výloze a sice ji ve všem nechává "vykoupat", ale zároveň ji tak trochu chrání. Když je nejhůř, posílá své kumpány aby jí pomohli. Ale i přesto jsou tam trochu drsné scény. Ne na pohled, ale spíše na psychiku, jenže to už k filmu s touhle tématikou patří. 

Pro Sun je to težké. Je vidět, že je ze začátku zoufalá a brání se, pak jak se svým osudem částečně smiřuje, ale když se jí naskytne příležitost utéci, tak ji využije. Han-gi ji ale chytí, ale místo aby ji ztloukl, jak by to asi udělal každý jiný pasák, odveze ji k moři a tam chvíli posedí než ji odveze zpět do nevěstince. Postupně se takto mezi nimi vytváří nějaké to pouto. 

On ji zbožňuje, ale zároveň stále se jí chce pomstít a hlavně asi zlomit jí, aby byla podle jeho představ. To samozřejmě ve filmu nikde neříká, ale je to vidět v jeho výrazu, jak se tváří když ji sleduje, třeba jak spí a zároveň jak tvrdý výraz má, když jí přichází zákazník. Ona ho ze začátku nenávidí, ale postupem času si uvědomuje, že je tam něco víc, něco jiného. Přirovnala bych to pomalu ke Stockholmskému syndromu. Asi někdy časem opravdu začnete mít rádi svého věznitele/trýznitele...

Ke konci filmu je už ze Sun regulérní šlapka. Chápu ji, sice to tam není ukázáno jak dlouho tam byla, ale tenhle život musí asi ovlivnit každou. Han-gi zase ztrácí své postavení pasáka a tak osvobozuje Sun. Jenže Sun už se nemůže vrátit ke svému bývalému životu. Už je jiná. Nemá kam jít...Ten úplný konec pro vás nechám jako poslední perličku na závěr. Pro mne už to nebylo žádné překvapení, ale logické vyústění, ke kterému spěje celý film už od začátku. Takže určitě si ho už i z tohoto domyslíte. 

Síla filmu celkově je v jednotlivých detailech vyprávění. Jsou to scény které dokreslují to, co se odehrává v nitru hlavních postav. Jsou tu také poměrně dobře propracované vedlejší postavy a až na výjimku „bordelmamá" jsou tu i načrtnuty jejich motivace, takže to není jen příběh dvou postav. 

Pak tu máme taky takové detaily, jako je vytržená stránka z knihy na začátku. Potom svou roli zase má i to, že u moře Sun najde roztrhané fotky s lidmi bez tváře a sleduje ženu jak se jde utopit a přitom nic neudělá...prostě jsou tam opravdu zajímavé věci, kvůli kterým stojí za to film vidět i když jsem vám tu defakto popsala celý příběh. 

Když to shrnu filmu musím dát plný počet. Vím, že není pro každého a musí se u něj přemýšlet, ale jsou tam opravdu výborní herci... zajímavý příběh...skvělé jeho zpracování.... Prostě nejsem sto vymyslet nic, co bych mohla filmu vytknout. Snad jen...Han-gi je tam až moc „nesmrtelný"...no...ale na americké hrdiny ještě nemá ;-)

Proč sledovat anime?

Někdo neví co to je, jiný ho hned odsuzuje na základě znalosti jednoho nebo dvou titulů, další tvrdí že je to jen pro děti. A přitom ANIME je pro všechny!

Nechci se tu pokládat za nějakou velkou znalkyni tohoto žánru. Není to pravda. Zatím zkoukla něco málo "jen" kolem 70ti titulů. A co se týče "oficiálního" rozdělení anime, tak taky ještě občas ve všech těch źánrech plavu, ale zkrátka tento druh filmů/seriálů mám velice ráda a ráda bych přispěla aspoň maličkým dílkem k osvětě mezi lidma.

Oficálně anime znamená japonský animovaný film nebo seriál, které jsou kresleny stylem manga. Nic více tento pojem neříká. Někteří určitě ani netuší, co je to manga. Takže po pořádku. Manga je japonský komix. Komixy jsou tam neuvěřitelně populární a to i natolik, že je tam čtou všichni. Dospělý i děti, muži i ženy. Tím pádem i o Anime se dá říci, že je také pro všechny. Existuje totiž velké množství žánrů. 

Každý druh anime má své pojmenování a je prioritně zaměřen na nějakou skupinu lidí. Nejčastěji se zaměřují na děti, na dospívající kluky nebo holky, nebo už přímo dospělé. Pak, protože v Japonsku se na gaye a lesbičky dívají jinak, existuje i hodně anime s touto tématikou. No a poslední v řadě musím zmínit i hentai, což v překladu znamená přímo abnormální, někdy i perverzní a to je defakto kreslená pornografie. 

Jak vidíte existuje anime snad pro všechny skupiny lidí. I když tedy zatím jsem neviděla žádné anime přímo určené pro seniory. No třeba časem :-) 

Důležité hlavně je tento druh filmů a seriálů neodsoudit hned na poprvé. Někdo zahlédl kdysi dávno třeba Pokemon. To je anime určené pro malé děti a hned si z toho udělal závěr že všechny jsou taková. To znamená ztřeštěná, výstřední, přihlouplá a pro nás evropany někdy i nepochopitelná. Někdy je to tak a někdy rozhodně ne. Chce si to vybrat jen ten správný film nebo seriál. S anime totiž je to jak s každým jiným filmem a nebo seriálem. Existují dobré kousky a průměrné kousky a špatné kousky. Rozhodně by jste ho neměli odsuzovat jen proto, že je to kreslené a nebo že je to japonské. 

Proč vlastně v Japonsku tyto animované filmy všech žánrů vznikají? Zcela jistě to nevím, ale někde jsem se dočetla, že v Japonsku jde velice málo peněz do hraných filmů. Popravdě nikdy jsem neviděla hraný japonský film, který by nevypadal jako nějaký béčkový. Nechci tím ty filmy zhazovat. Ale zkrátka minimálně po vizuální stránce je to velký rozdíl mezi japonským hraným filmem a třeba jihokorejským. Takže i díky malým finančním prostředkům začali se japonci více věnovat animovaným filmům. A další důvod je prozaický. Evropané a Američané jsou především zvyklí na bělošské typy. Asiaté jim všichni přijdou alespoň ze začátku stejní a tak japonské filmy nemohou v zahraničí prorazit. Věděli jste třeba, že slavný horor Kruh je remake Japonského hororu. A to není jediný, je jich daleko více. Zato v anime může být každá postavička absolutně jiná. Není to ničím omezeno kromě vlastní fantazie. A poslední důvod proč tam vzniká anime je asi ten, že v Japonsku má kreslení velkou tradici. Víte třeba, že ty nádherné secesní kresby Alfonse Muchy byli inspirované právě i japonským uměním? 

Komu bych tedy anime doporučila? Všem, co se nebojí zkusit něco nového. Všem, které je omrzely Americké hapyendy (u anime nikdy nevíte jak to zkončí, tvůrci se obvykle nebojí zabít třeba i hlavní postavu atd). Všem, kteří chtějí více poznat japonskou kulturu. A hlavně všem, co se zkrátka rádi divají na krásné obrázky :-) 

A na závěr tady máte nějaké tituly, které bych vám doporučila pro začátek:
Ghost in the Shell - na CSFD velice dobře hodnocený sci-fi film, který člověka přinutí k přemýšlení a i jeho dvojka je velice povedená
Hrob světlušek - CSFD - válečný film
Princezna Mononoke - CSFD - jedno z nejznámějších anime. Je to nádherná pohádka od slavného japonského režiséra Miyazakiho. Od něj bych vám ostatně doporučila všechny filmy.
5 Centimeters per Second - CSFD - romantický, tak trochu filozoficky založený film, ale hlavně nádherná animace. Jedna z nejlepších co v tuto dobu existuje (aspoň podle mého).
Kovboj Bebop - CSFD - skvělý anime seriál, vtipný, nápaditý - je to taková vesmírná westernovka - o lovcích odměn - téměř kultovní záležitost

A samozřejmě bych vám mohla doporučit spoustu dalších filmů a seriálů, ale myslím si, že tyto jsou do začátku asi nejstravitelnější.
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...