Žánry: School, Shoujo, Harem
Tak po dlouhé době jsem se rozhodla napsat něco o tomhle počinu, který je myslím téměř výhradně určen pro holčičí publikum. Začala jsem to sledovat hlavně z jediného důvodu. Málokde se vidí taková sbírka úžasných mužských seiyuu v jednom seriálu.
Nečekala jsem mnoho a k mému velkému překvapení to zas až tak velký propadák ani nebyl. Viděla jsem i 10x horší harem shoujo a tak v 90% jsem to dropnula ještě před polovinou. Starry Sky má mnoho chyb, mělo slabší i silnější epizody...ale celkově se na to ještě dívat dalo.
Jednotlivé díly byly distribuovány přes internet a každý týden vždy vyšel jeden, který ale byl jen 10 minut dlouhý, což tedy mne moc nenadchlo. Velkým nešvarem totiž bylo opakování událostí z předchozího dílu, takže to člověku docela lezlo na nervy.
Silnější stránkou tohohle počinu byl samotný princip harémovky. Bála jsem se, že se to všechno bude točit kolem jediné holky na škole, nějaké neschopné ukňučené slečinky a všichni se o ní budou prát....Ale díkybohu koncept byl jiný. Tsuhiko Yahisa (jméno té jediné holky na škole) nebyla totiž hlavní postavou. Každé dva díly (tedy jeden regulérní díl) byl vždy věnován jednomu astrologickému znamení, které samozřejmě reprezentoval nějaký "úžasný" bišík. Bylo to vyprávění jeho životního příběhu, jeho pohledu na svět, nějakého jeho problému a pak se tam většinou jen tak mimochodem mihnula v jeho životě právě Tsuhiko. Většinou tam ale nehrála roli zbožňováného objektu lásky, ale jen roli kamarádky, která mu nějak pomohla nebo ukázala mu jiný pohled na svět. Samozřejmě byly tam výjimky, kdy některá postava do ní byla doopravdy zamilovaná, ale rozhodně se do ní nezbláznilo všech 12 klučinů a to mě mile potěšilo. Její popularita byla ještě tak nějak v normě.
No a pak vše už stálo a padalo s životním příběhem jednotlivých kluků. Některé příběhy byly dobré, jiné mi přišly moc strojené, ale když to berete jako exhibici jednotlivých seiyuu, dalo se to snést. Přesto až téměř nucená snaha divačky za každou cenu dojmout mi lezla fakt krkem. Nejvíc se mi ale líbila část s Vodnářem. U tohohle dvojdílu jsem musela smát téměř od začátku do konce. Kenichi Suzumura (seiyuu) se tam opravdu předvedl. Jeho hlas je suprově ulítlej. Zkrátka krásný, úžasný, roztomilý "Mad scientist" :-) Úplně se v něm vidím (sama jsem se narodila ve znamení vodnáře) :-D :-D
Kresba v anime je mírně netypicky stylizovaná, ale bišíci jsou správně bišíkovatí, takže se mi to i líbilo. Ovšem chtělo by to víc odlišný design jednotlivých postav. Bylo jich tam 12 hlavních a tak se mi občas povedlo zaměnit např. kamaráda z dětství za prezidenta studentské rady atd.. Animace taky nijak výjimečná nebyla, byla spíše trochu podprůměrná a hlavně moc statická. Ale hudba se povedla. ED byl super. V první polovině seriálu byla na konci jen nádherná rockovější melodie a pak v druhé půlce už to bylo zpívané jednotlivými seiyuu a to taky nebylo špatné. Prostě fanservice nadevše, ale tady díkybohu zaměřen na holky, tak jsem si ho i užila :-D
Sečteno podtrženo, dávám tomuhle počinu 5 z 10. Je to koukatelné, protože bišíci mají něco do sebe, ale co se týče doporučení, nevím, komu se to může líbit. Snad jen zapřísáhlým faninkám jednotlivých seiyuu. Jinak jednotlivé dvojjdíly na sebe nenavazují, tak můžu s klidným srdcem říct, že divačky méně oddané hlasům seiyuu mohou nudné části zkrátka vypustit a nic se nestane.
