úterý 10. ledna 2012

Sekaiichi Hatsukoi

ANIME
Předloha: Sekaiichi Hatsukoi (manga)
Autorky předlohy: Nakamura, Shungiku (kresba), Fujisaki, Miyako (příběh)
Žánry:  Bishounen, Daily Life, Josei, Manga, Romance, Shounen AiComedy
Článek je o první i druhé sérii a o OVA

Takano a Onodera

Klasické romantické komedie už dávno vyšly z módy, ale o to víc frčí pairing kluk x kluk :-D a přesně o tomhle je i Sekaiichi Hatsukoi. K tomuto počinu jsem se dostala přes Junjou Romantica. Jedno z nejznámějších shounen-ai anime v poslední době a v určité komunitě do nebes vynášené. Sice k Junjou mám pár výhrad, ale když se to vezme kolem a kolem, královsky jsem se u toho bavila. Slaďáky ráda moc nemám, ale tady v případě Junjou to bylo tak krásně zvrhlé, že prostě i ta "romantika" se dala snést a já se neubránila a musela se těm přihřátým bišíkům smát díl co díl. Podobné očekávání jsem měla i u Sekaiichi, jenže...

 Přihřátá redakce...

Za prvé autorka Junjou (Shungiku Nakamura) nenapsala příběh. Nakreslila jen postavy a její kresba nepatří k těm nejlepším. Z 90% se jedna postava podobá druhé a já měla velice často potíže rozlišit, který to bišík vlastně je. A to tam v anime máme jen 8 postav + pár jako křoví, kterého si ani nevšimnete. Příběh Sekaiichi má na svědomí jistá Miyako Fujisaki a to vidím jako hlavní problém. Sekaiichi už zdaleka není tak vtipné a "zvrácené" jako Junjou.

 Chiaki a Hatori, který se jinak snad ani tvářit neumí....:-/

Další mínus vidím i ve výběru postav. Máme tu přihřáté celé nakladatelství jednoho shoujo manga časopisu. A když nejsou přímo z redakce, tak jsou autoři nebo prodejci. Zkrátka moc hošanů na jednom místě nedělá dobrotu a už to není ani pěkné. A asi nejvíc mne pobouřil jeden páreček. Absolutně nechápu, co Chiaki (roztomile neurotický mangaka) vidí na majetnickém, urážlivém a nudném Hatorim (jeho editor). Obzvlášť, když má přímo před sebou rozkošného a talentovaného Yuu jako asistenta. Jo, tohle autorce prostě nezkousnu. Nechat na ocet takového úžasného zajíčka... :-D

 Yuu, moje asi nejoblíbenější postava - že je k nakousnutí? ;-)

Ehm... ale naštěstí je převážně v popředí jiný pár: Masamune Takano a Ritsu Onodera. Tohle je poměrně zábavný páreček, protože velice dlouho páreček nejsou :-D. Pokud totiž zrovna Onodera nedělá drahoty, tak vše komplikuje i Takanův kámoš ze studii a velké zvíře přes finance v časopisu: Yokozawa. Jinak Ritsu a Takano se znají ze střední školy, kdy spolu prožili vášnivý románek. Ten ale měl rychlý konec díky jednomu velkému nedorozumění, ze kterého si oba odnesli pořádný mindrák. Ti dva se znovu potkávají až po letech, kdy Onodera nastoupí jako nový editor do shoujo magazínu, kde šéfa oddělení nedělá nikdo jiný než Takano a hra na dobývání může znovu začít...  Jo, přesně, tenhle párek pobaví jen na základě toho, jak se Takano snaží Onoderu dostat do postele a Onodera vždy následně vše ihned popře a dělá že nic... 

 Poslední páreček: Yukina a Kisa

A třetí páreček je takový nevýrazný, je to editor časopisu Kisa a Yukina (studentík a prodavač mangy). V první sérii ale mají dobrou scénu v kavárně a ve druhé mě zas dva díly chvíly i drželi v napětí. Sice jsem nikdy nepochybovala, že ti dva nebudou spolu - tady je to přeci jasné - ale mě i zajímalo, jak vlastně se nakonec udobří - prostě "mega" drama :-D :-D

Sekaiichi je anime, kde se nedělá nic jiného, než se se řeší milostné problémy. Občas jsem se u toho nasmála. Občas už jsem měla pocit, že je to až moc velká soap opera, ale ještě se na to koukat dalo. Ono, člověk prostě někdy potřebuje vypnout a dívat se na něco primitivního, nekomplikovaného a průhledného od začátku až do konce. A když je to občas i vtipné, tak si u toho krásně vydechne.
 
 Scény z prvního OVA - Masamune a Ritsu ve školní knihovně

Lepší bodíky u mě získává anime i za občasné "lechtivější" scény, kde sice nic pořádného neukázaly, ale už to většinou nebylo stylem "letmý polibek a zhasnem lampičku" :-D Celkově nejvíc se mi líbily takové ty bonusovky. Pěkné bylo OVA s Takanem a Onoderou na střední škole. Tam byli opravdu roztomilí. V serii pak už jsou oba věčně unavení třicátnici s vráskami kolem očí a to já už moc nemusím. No a úplný závěr druhé série se též moc povedl - protože z části tam byl opět flashback do minulosti a tentokrát z trochu jiného pohledu :-)

 No, už jsou hold trochu staří... ale Onodera je občas stále trochu roztomilý..;-)

Výtvarná stylizace celého anime je poměrně líbivá. Sice až moc holčičkovská a přerůžovělá, ale tím tak nějak zapadá do konceptu Junjou Romantika, protože má to být její spin-off.  A když uvidíte "výzdobu" jejich redakce, pochopíte, proč proti tomu neprotestuju :-D :-D  Dobře do konceptu zapadá i hudba OP a ED, která je kupodivu je i poslouchatelná. Ovšem animace je stejně jak u Junjou statická a kresba je poměrně nelíbivá - ono co můžete chtít, když ani autorka mangy neumí moc kreslit :-D

Pokud to tedy vezmu kolem a kolem, na Sekaiichi Hatsukoi se dá dívat. Rozdíl mezi první a druhou sérii je nulový. Je to defakto jeden celek, jen mezi vysíláním jednotlivých sérii byla čtvrtletní pauza. Co se týče OVA, tak první je pojaté jako flashback a druhé jako vedlejší příběh, ale kvalitu má opět zhruba stejnou jako série. V rámci žánru Shounen-Ai by se dalo říci, že je to takový lepší nadprůměr, ale Junjou Romantika je tak 2x zábavnější. Takže dávám tomu 7 z 10, protože prostě občas potřebuju  vidět něco pozitivně naladěného a trochu přihřátého :-D

sobota 7. ledna 2012

Ao No Exorcist

ANIME
Předloha: Ao no Exorcist (manga)
Žánry: Action, Fantasy, Shounen, Supernatural, Adventure, Contemporary Fantasy, Demons


=> Moje recenze na mangu je TADY a více se tam dočtete i o ději <=

Ao No Exorcist bylo anime, na které jsem se poměrně hodně těšila. Manga sice není ničím originální, ale je to klasické shounen, takže přesně něco podle mého gusta . Očekávání tedy byla velká, jenže...

Začátek anime se jevil velice slibně. Příběh se držel mangy a děj hezky ubíhal...Ovšem poměrná spokojenost trvala krátce. Hned šestá epizoda byla filler. Tedy podle zvěstí na internetu to měla být nějaká bonusová kapitolka mangy, kterou jsem nečetla...jenže představte si bonus natažený do celé epizody, zkrátka byla to nuda. A bylo hůř, s anime to bylo jak na houpačce. Opět se chvilku drželo mangy, pak zas filler (nebo další kapitolka, co mi unikla) a zase trochu mangy a na závěr cca od 16té epizody to byl jeden velký filler, který zmršil celé anime.


Jo čtete dobře. Myslím si, že Ao No Exorcist je jedno z nejvíc pokažených anime, co jsem kdy viděla. První dva fillery byly jen takové bonusovky, co nikam děj neposouvaly, ale hlavně ho oproti manze neměnili. Jenže ten závěr všechno zkazil a co hůř, podle mého úplně uzavřel cestu k případnému pokračování (a to vzhledem k ději v manze, který je teď hodně zajímavý, bych i uvítala někdy zfilmované). Zkrátka tuhle sérii už může zachránit jedině restart :-(


Příběh anime se jakž takž drží předlohy do 13té kapitoly mangy (jak už jsem zmiňovala, s fillerama se jim to povedlo natáhnout na 16 epizod anime). Pak se to začne víc a víc lišit. Nevadilo by mi, kdyby vymysleli nějakou součást příběhu, na kterou by se dalo navázat. Jenže oni to celé přepsali a ještě k tomu neoriginálně a strašně nuceně!!! Kde je ten super nápad, co třeba byl ve Full Metal Alchemist? Tam třeba původ homunkulů byl vysvětlen ještě originálněji než v FMA Brotherhood a vše do sebe zapadlo. Prostě nápad na zápletku mě fakt dostal. Tady mi ti přišlo vše opravdu nucené a hlavně vysvětlení popírá i věci, co byly řečeny na začátku.

V anime si totiž vymysleli to nejzásadnější, jak naše satanova dvojčata Rin a Yukio přišli na svět a proč. Ve výsledku z toho byla jedna velká slátanina a klišé za klišé. Vše pak končí uhodnutelnou apokalypsou. Prostě když nevíte co s dějem, udělejte co největší katastrofu, natáhněte její popis, zabíjení a zachraňování lidí na co nejvíc dílů, přidejte tam srdcervoucí bratrskou scénu a nakonec udělejte z hlavního hrdiny zachránce.


Zatím jsem psala jen o příběhu, ještě bych ale ráda zmínila animaci. Obrázky sice byly poměrně pěkné, ale animace mi přišla místy odbytá, hlavně kresba byla místy viditelně nepřesná. Další mínus u mě má za absolutně odfláknutý druhý ED anime - pár čtverečků a k tomu asi jen tři statické obrázky. Hudba obou ED mi také nesedla. Musím ale pochválit oba OP, které jsou velice podařené a hudba patří k mým oblíbeným.

Když to vezmu kolem a kolem, absolutně nechápu hodnocení na MAL, které nyní je 8,18. Je to poprvé, co musím souhlasit s finálním hodnocením na AniDB, které dělá 6,73 (ovšem přechodné hodnocení je též přes 8). Tomuhle anime dávám 6 z 10 a občas přemýšlím jestli nedat ještě míň. Zklamání bylo veliké, ale zas dokud se to drželo mangy, bylo to poměrně dobré anime... no ještě si to nechám projít hlavou.


Jinak ještě na závěr zajímavůstka. Byl ohlášen film Ao No Exorcist Gekijou, který má vyjít někdy tento rok. Tak jsem zvědavá, zda bude restart nebo ne... ;-)

pondělí 2. ledna 2012

Top anime 2011

Vzhledem k tomu, že dnes jsem vypila veliké množství kafe a nechce se mi ještě vůbec spát, udělám rovnou i přehled anime, které mne v roce 2011 zaujalo. (Řazeno chronologicky, ne podle hodnocení).

==> Level E <==


Zimní sezóně u mě bezkonkurenčně kralovalo anime Level E. Tahle geniální komedie určitě stojí za shlédnutí. Řezala jsem se smíchy snad u každého dílu.  Bylo to moje první setkání s tvorbou Yoshihira Togashiho (autor mimo jiné také mangy Hunter x Hunter) a jsem prostě nadšená.


==> Ano Hi Mita Hana no Namae wo Bokutachi wa Mada Shiranai <==


Už dlouho mě žádný anime nezasáhlo tak moc, jak se to povedlo Ano Hana. Tohle dílko sice má své mušky na kráse v podobě někdy až moc otravné Meiko a trochu moc ubrečeného konce. Ale stále je to příběh, který se mi dostal pod kůži. Těšila jsem se na každou epizodu, i když jsem věděla, že při ní budu mít na krajíčku (a já obvykle u NIČEHO nebrečím).  Prostě krásný komorní drama s prvky nadpřirozena.


==> Mawaru Penguindrum <==


Tohle dílko je asi největší překvapení roku. Původně jsem to vůbec sledovat nechtěla, ale Hintzu mi ho doporučil s tím, že je to anime s velice silným WTF faktorem. Zkusila jsem a od třetí epizody se ze mě stala závislačka :-D Málokteré anime si dokáže vytvořit tak moc ujetou alternativní realitu, kde nic ze začátku nedává smysl a nakonec vše do sebe krásně zapadne. Plus navíc je plný úžasných metafor a má výbornou gradaci. Díl od dílu atmosféra houstne. Veselý, pozitivně laděný a hlavně vtipný začátek se postupně přehupuje do temného konce... Pro mě jedno z nej anime, ke kterému se určitě vrátím, protože pořád se tam dá nacházet něco nového.


==> Usagi Drop <==


Absolutně kouzelné slice of life anime. Člověk by nevěřil, jak moc pobaví každodenní "starosti" starého mládence, který vychovává malou holku. Pozitivně laděné, plné optimismu a přitom neuvěřitelně realistické. Všem doporučuji.


==> Natsume Yuujinchou San <==


Jedna z mých srdečních záležitostí. Sice už je to třetí sezóna Natsumeho, ale málokterému anime se povede, aby se sezónu od sezóny zlepšovalo. Zkrátka tohle dílko nezklamalo. Pobavilo, potěšilo, příběh se zas posunul o trochu dál, Natsume zas o trochu vyrostl... a hlavně je plné japonských youkai a jejich příběhů.


==> Chihayafuru <==


Tenhle seriál u mě aspiruje na hodnocení 10 z 10, ale ještě nezkončil, takže těžko říct, jak to nakonec dopadne.  Je to ale krásná ukázka žánru slice of life (tenhle druh anime u mě evidentně v roce 2011 vede) a překvapivě je to i shoujo - asi první shoujo, co ode mne může dostat nejvyšší hodnocení. Je to vtipné, zajímavé, podmanivé, krásně nakreslené... Prostě jen doufám, že se to v druhé půlce nepokazí.


==> Fate/Zero <==


Další překvapení roku. Nemám mu co vytknout kromě toho, že je to zatím nedokončené a vyvrcholení bude až v jarní sezóně 2012. Jinak má nádhernou animaci, výborný design postav s překvapivě dobře napsanými charaktery. Děj je zajímavý, atmosféra je doslova strhující a ve vzduchu se přímo zmotňuje blížící se katastrofa. Prostě anime podle mého gusta :-)


Journeys in Japan

DOKUMENT
Tvůrce: japonská televize NHK

 Ukázka ze znělky pořadu...

Nový rok začnu článečkem o dalším povedeném dokumentárním cyklu televize NHK. Jak už název napovídá, je o cestování po Japonsku. Není to ale klasický cestopis. Tvůrci si vždy vyberou nějakého člověka (z 99% nejaponce), který jede někam na výlet. Zkrátka je to opravdový turista, který se liší od ostatních jen tím, že má za zadkem kameramana.  Mluví velice dobrou angličtinou, i když většinou s přízvukem, ale je to člověk od člověka. Někteří "turisti" jsou sympatičtí, jiní méně (někdy se před kamerou tak pitvoří po americkém stylu, až to není pěkné). 

Co se týče destinací, vypadá to, že si je vybírají sami cestovatelé. Většinou je vidět nehraný zájem o danou lokalitu. Potěšující také je, že místa, která jsem zatím v tomto cyklu viděla, nejsou ta úplně nejtypičtější destinace zahraničních turistů. Turisti se jednou podívat nejen na tu a tu horu, ale třeba do toho a toho města za architekturou, nebo na to a to místo, protože je slavné z dávných maleb, nebo třeba jedou do hor, zjistit, jak žijí tamní lovci zvěře. Zkrátka je to turistika zaměřená na vše možné. 

Další pozitivní věc vidím i v tom, že se vždy setkávají s místními obyvateli. Povídají si s nimi o životě na tom místě, o lokálních zajímavostech, o historii, i o tamních zvycích.

Z tohoto dokumentu sice nejsem tolik nadšená, jako z Begin Japanology, ale z velké části je to kvůli lidem, co jednotlivé díly provází. Osobnost toho "turisty" udělá hodně. Každopádně zatím se vždy na všechny díly dalo koukat. Takže  všem, co se zajímají o Japonsko tenhle cyklus doporučuji. Dozvíte se tam spoustu zajímavých věcí a navnadí vás na cestování.
... a výbuch :-D

Odkaz na oficiální stránky poradu je zde: http://www3.nhk.or.jp/nhkworld/english/tv/journeys/index.html
a pokud vím, dá se to tam sledovat i online :-)
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...