neděle 27. května 2012

Anime léto/summer 2012

V dnešním předchozím článku jsem psala o jarní sezóně, ale už je samozřejmě i tabulka na léto. Taky se vám zdá, že je to snad ještě větší bída než teď jaro? Bohužel se do anime asi promítá krize. Ještě loni jsem si vždy našla takových cca 10 anime, co chci zkusit. Letos mám problém najít 5 zajímavých. Vše ostatní jsou od pohledu jen trapné harémovky nebo věci podle her, které taky obvykle za nic nestojí... No posuďte tady:


Jinak tabulku jsem vzala ze stránek MOETRON, kde je taky udělaný podrobnější přehled.

Anime jaro/spring 2012 - co budu sledovat

Takhle velké zpoždění jsem ještě při psaní o další sezóně neměla. Jarní sezóna je už dávno v plném proudu a já jsem prozatím neviděla žádný z nových titulů kromě Tsuritama, ale i z toho jsem viděla jen první dva díly. Zkrátka je to s mnou špatný ve všech ohledech.

Vím, že většina lidí už tyhle věci má dávno rozkoukáno,ale stejně sem na blog napíšu své očekávání od jednotlivých titulů, abych si mohla porovnávat své dojmy před a po.

ZETMAN

Žánry: Action, Drama, Horror, Romance, Sci-Fi, Supernatural, Seinen
Předloha: Zetman (manga)

Mangu Zetman už mám na listu "plan to read" velice dlouho, ale ještě nebyl čas se do toho začíst. Na MAL je maga hodnocená vysoko. Kolem 8, ale anime má teď, v polovině sezóny hodnocení jen 7,5. Takže jako obvykle anime adaptace zaostává za předlohou... No ale to nevadí. Na mangu nebudu mít ještě dlouho čas, takže se spokojím aspoň s tímhle. Už mi chybí pořádná dávka krve a násilí a podle popisků bude toho anime plné :-)


KUROKO NO BASKET

Žánry: Comedy, School, Shounen, Sports
Předloha: Kuroko no Basket (manga)

Normálně na sportovní anime vůbec nejsem, ale občas prostě nějaké zkusím. Naposled mě mile překvapilo anime Moshidora. Kuroko no Basket má nečekaně dobré hodnocení na MAL - 8,4 v polovině sezóny je hodně dobré skóre. Ještě překvapivější je, že manga má hodnocení "jen" 8,1, takže asi zabralo, že v anime ze všech basketbalistů udělali prvotřídní bišíky, jinak si to neumím vysvětlit :-D. Každopádně díky těmhle hodnocením to prostě musím zkusit a zjistit, co tohle anime dělá tak dobré. 


TASOGARE OTOME X AMNESIA

Žánry: Mystery, Horror, Romance, School, Shounen, Supernatural
Tasogare Otome x Amnesia (manga)

Hodnocení tohoto počinu není nijak valné, ale já zkrátka mám slabost pro duchařské příběhy. Takže si tohle anime rozhodně nesmím nechat ujít i když jsem si vědoma, že to nejspíš bude zas jedno z řady průměrných seriálů na stokrát omílané téma: Jen jeden člověk může ducha vidět a prostě "musí" mu pomoci.  Tady se to navíc odehrává na školní půdě, takže samozřejmě se do toho připlete i školní klub pro paranormální aktivity - prostě věci, co už byly ve sto dalších seriálech...ale stále mě to zajímá. Obzvlášť když manga předloha je dobře hodnocená.


JORMUNGAND

Žánry: Action, Adventure, Seinen
Předloha: Jormungand (manga)

Konečně něco, co se dá považovat za poměrně originální téma. Anime o dealerce zbaní, co má svou ochranku složenou z dětských vojáků... to zní pro mě velice zajímavě. Otázka je, co s tímto námětem udělají. Odhaduju, že každý z nich bude mít svůji "strašně temnou" a "strašně smutnou" minulost plnou vražd rodičů a jiných hrůz... noo, ale bude tam krev a akce, takže rozhodně si to nesmím nechat ujít :-)


SAKAMICHI NO APOLLON

Žánry: Drama, Historical, Romance, School, Slice of Life, Josei
Předloha: Sakamichi no Apollon (manga)

Normálně bych o tohle anime asi ani nezavadila. Jsem už přejedená romancí a slice of life anime je tu taky až až. Ale na twitteru mi ho doporučil ledman, takže jsem si zkusila přečíst pár recenzí a ono to vypadá celkově velice dobře. I podle hodnocení na MAL to bude nadprůměrná záležitost, takže rozhodně zkusím. Jazz mám ráda a třeba to nebude tak přeslazený, jak jsem se ze začátku bála.


TSURITAMA

 
Žánry: Sci-Fi, Shounen
Předloha: žádná známá

Tohle anime jsem zkusila sledovat cca před měsícem na základě jedné recenze. Zařadila jsem si ho hned do kolonky WTFanime. Protože ze začátku téměř nic nedává smysl a jak ubýval čas na sledování, tak jsem i zapomněla na to, že tuhle věci vlastně už sleduju :-D takže je to poměrně rychle zapomenutelná záležitost, která nijak zvlášť nenapíná. Ale viděla jsem jen asi první dva (nebo tři?) díly, takže ještě tomu šanci dám.


EUREKA SEVEN AO

Žánry: Action, Adventure, Drama, Mecha, Sci-Fi
Předloha:  Eureka Seven AO (manga)

Kdysy dávno jsem viděla původní Eureku Seven. Začátek mě hodně bavil, pak to bylo až moc přeslazené, ale tak nějak jsem zvědavá, jak to s těma dvěma hlavními hrdiny vlastně dopadlo. Zkusím tedy sledovat i tenhle sequel. Hodnocení to nemá vůbec špatný, takže třeba mě to i bude bavit.


Sečteno, podtrženo...

Takhle sezóna není nic moc...na žádný z nových titulů se vyloženě netěším. Jediné, co očekávám, že bude stát za to, je druhá část Fate/Zero.

Možná i zkusím sledovat Kimi to Boku 2, i když pokaždý, když nějaký díl, nadávám, jak je to prvoplánovitý a krutě nereálný, ale stejně jsem zkouknula celou první řadu a přečtla všechny přeložené díly mangy :-D

Když už jsme u té mangy... asi před rokem jsem zkoušela číst manga předlohu k Nazo no Kanojo (Mysterious Girlfriend X) a poměrně jsem se u toho bavilo. Zvládla jsem přečíst všech asi 50 přeložených kapitol...ale pak, jak došel překlad už jsem nějak nečekala na nové díly. Ovšem vidět tuhle záležitost zfilmovanou nemusím.

Troju jiná situace byla s mangou Sankarea. Téma znělo velice zajímavě, takže jsem to zkusila. Jenže ono o zombie toho tam moc není. Manga byla jen plná fanservisu pro kluky a vše se točilo kolem milostných pletek a harému hlavního hrdiny. Zkrátka nuda a dropnula jsem to asi po 10ti kapitolách.

neděle 13. května 2012

Animefest 2012


Rok se s rokem sešel a já si letos opět nemohla nechat ujít Animefest. Těšila jsem se na to jak malé děcko a fesťák rozhodně nezklamal :-) Samozřejmě, měl i své mouchy, ale celkově převládá dobrý dojem :-)

V pátek jsem na fest dorazila krapet později. Škola mě zas jako obvykle odrovnala, ale nebudeme si i nic nalhávat. Na ceremoniály moc nejsem, takže mě nijak ani nemrzí, že jsem propásla zahájení. O to s větší chutí jsem šla rovnou na první přednášku: Motorismus v anime. Přednášející byl poměrně vtipný, rozebíral to tak akorát do hloubky. Vtipně zmínil i realističnost, respektive absolutní nereálnost těchto filmů/seriálů.  Dozvěděla jsem se něco o historii automobilových závodů v anime a později jsme i dostali doporučení na to, co si rozhodně z motoristických anime nemáme nechat ujít. Zkrátka pro mě zajímavé téma, na které jsem ještě moc seriálů neviděla, ale myslím si, že by mě mohli bavit.

Dalším bodem programu byla přednáška na téma: Zájmové aktivity na školní půdě. Holčinu si pamatuji z minulého (nebo to byl předminulý?) roku a věděla jsem, že určitě stojí za to, se na ni jít podívat. Co se týče přednesu, tak tedy nezklamala, byl velice dobrý i přes to, že byla viditelně nemocná. Příprava na téma taky byla důkladná. Ovšem když se setkává svět anime s realitou, tak z mého pohledu zkrátka realita zaostává a je méně zajímavá než fikce. Takže téma ač znělo zajímavě bylo nakonec docela obyčejné a méně šokující než jsem čekala. To byl ostatně jeden z důvodů, proč jsem se rozhodla odejít o trošku dříve, abych si bez problémů stihla najít místečko na další přednášce.

Zlatý hřeb večera totiž měl být Hintzu a jeho povídání na téma: Duševní obtíže kreslených hrdinů. Už ho sice trochu znám i osobně, přesto mě dokázal překvapit hned v úvodu. Otevřeně přiznal, že prezentaci prostě nestihl - chvíly jsem dokonce myslela, že je to jen nějaký vtípek, co měl zamaskovat nějaké technické potíže, ale ne. Opravdu ji neměl :-D Každopádně nějakou přípravu si udělal a protože patří mezi lidi, co se na podiu cítí jako ryba ve vodě, dokázal to dobře odvykládat i bez slajdů. Zároveň o to víc prostoru dostalo publikum, takže přednáška byla velice interaktivní. Zkrátka líbilo se, bylo to vtipné, poučné a zajímavé, ale kdyby ty slajdy udělal, bylo by to ještě lepší. Přeci jen, ne všechny zmiňované postavy jsem znala a občas by nějaká ilustrace přišla vhod.

Spát se mi poté ještě nechtělo, takže jsem se v poklidu přesunula zpět do kongresového centra. Usadila jsem se ve velkém sále a začala konzumovat anime, které tam promítali. Nejprve jsem viděla jeden díl Irohy. Nooo nebylo to tak špatné, jak jsem si myslela. Možná ten seriál i někdy zkouknu :-). Potom pustili Rinne no Lagrange a k mému velkému překvapení jsem se u toho bavila. Tedy, příběh byl absolutní klišoidní blbost o školačce, co má zázračný talent řídit super nabušený mecha. Ale padaly tam vtipné hlášky a tak jsem se občas opravdu od srdce i zasmála. 

Poté následoval celý blok šestidílného seriálu Towa a Quon. Hned podle prvních minut bylo jasné, že se vyplatilo si na tuhle záležitost počkat. Shounen plný soubojů je přesně to, co mám nejraději. Tedy objektivně řečeno, anime mělo své slabé stránky a občas se nějakému tomu klišé a stereotypum nevyhnulo. Ale vše kompenzovala dobrá atmosféra během promítání. Velice mne překvapilo, že sál byl ještě i po druhé hodině ranní téměř plný a lidi to opravdu se zájmem sledovali. Když to bylo vtipné, smáli se, když to bylo napínavé, člověk doslova viděl, jak kolem něj lidi zadržují dech. Noo a když nám po čtvrté části oznámili, že nemají k posledním dvěma dílům titulky, lidi si dokonce odhlasovali, že to chtějí raději vidět bez titulků než aby to neviděli vůbec. Sice mi díky tomu, že moje úroveň japonštiny je na úrovni nějaké druhé lekce, uniklo přesné vysvětlení, proč a jak je Quon takový jaký je, ale i z obrázků si člověk hodně domyslel. Takže opravdu spokojenost :-)

V době začátku amv budíčku jsem už opravdu mlela z posledního, takže jsem si sbalila své saky paky a vyrazila si schrupnout na koleje. Mé iluze o tom, že vstanu před obědem a stihnu krásně přednášku o Japonském umění se velice rychle rozplynuly jakmile zazněl budík. Jen jsem ho polorozespale zaklapnula a pokračovala ve své spanilé jízdě až téměř do půl třetí odpoledne (ehm. není se o divit, chtělo to nějakýho vydatnějšího šlofíka. Předtím jsem díky zápočtovce nespala celých 36 hodin). Takže už poměrně vyspinkaná jsem dorazila do areálu výstaviště až tak kolem půl čtvrté.

Prošla jsem si obchůdky. Koupila jsem si dva nové díly Naruta a ještě k tomu poslední díl Death Note do sbírky. A protože jsem byla v nakupovací náladě. Rozhodla jsem se si ještě koupit pár asijských dobrůtek. Pražený hráček v těstíčku byl velice dobrý, ale podle mého vkusu by to chtělo ještě trochu víc soli. Příště, až si ho koupím, tak si ho doma pořádně osolím :-). Další z mých experimentů byly řýžové kousky ve wasabi. To chutnalo ještě lépe. Soli tam bylo více a chuť wasabi mám též ráda, takže se po tom jen zaprášilo :-) 

Potom jsem uplatnila zkušenosti ze školných let a ranních narvaných autobusů. Použila jsem své ostré lokty a procpala se do rotundy na přednášku Omyly o anime. Přednáška byla v angličtině a týpek evidentně toho věděl o historii anime mnoho. Přednášel nám hlavně o tom, jak anime vnímají lidi v Británii a jak se jejich představy o kreslených japonských seriálech časem vyvíjely. Vše bylo prokládáno vtipnými hláškami. Občas dostalo příležitost i publikum. Zkrátka velice povedená přednáška.

Další měla následovat přednáška na téma: Kráska s vějířem a mečem. Jenže přednášející se prý někde zaseknul v zácpě a prostě v čas nedorazil. Takže jsem si poslechla vyhlášení výsledků animekvízu. Ehm... ještě že jsem se ho neúčastnila. Bych si akorát ustřihla ostudu. Takových 90% věcí jsem nevěděla a to už jsem shlédnula přes 200 titulů anime. Zkrátka ještě stále patřím mezi anime zelenáče :-D Každopádně odcházet do jiného sálu se mi nevyplatilo. Byla jsem velice zvědavá na debatu o světovém cosplayi.

Na Animefestu byli cospleyeři z Itálie, Maďarska a Norska. Italka měla na sobě dokonce svůj naprosto nádherný kostým ve stylu ala čínská princezna. Měla několika stupňovou zdobenou čelenku a vyšívané několikavrstvé kimono . Vše si dělala sama prý ji to trvalo jen týden. Neuvěřitelné. Měla tam obrovské množtví flitrů a plus obšívání zlatými nitěmi a vše do detailů. Zlatými nitěmi měla zdobené i boty.... nechápu, jak to mohla udělat doma na koleni. Kostým sebou na animefestu měla i kluk z Norska. Jen tedy na besedu si ho zrovna nevzal. Viděla jsem ho v něm až později - byl za velkou modrou chlupatou příšeru, co pojídá sušenky :-). Každopádně i tak to bylo zajímavé. On je prostě showman. Strašně ukecaný, poměrně i vtipný a umí poutavě vyprávět. Dá se říct, že 90% času mluvil jen on. Hosté z Maďarska téměř vůbec nedostali prostor, ale vypadalo to i tak, že stejně toho už nemají moc co říct. Dojmy z celé besedy jsou tedy opět úplně suprové.

Vzhledem k tomu, jaké kvanta lidí byly na animefestu a jaké kvanta lidí se vždy snažili dostat do sálu, rozhodla jsem se, že si raději budu dále zahřívat své místečko ve druhé řadě než abych se snažila prorvat do sálu A na Unlimited Blade Works, které už jsem stejně viděla. Zde totiž dávali Princezna a pilot. Nečekala jsem od toho nic zvláštního, ale bylo to aspoň něco, co neznám. Bylo to přesně takové, jaké jsem si myslela, včetně konce. Ničím mě to nepřekvapilo, ovšem dívat se na to dalo. Příběh pěkně podle šablonky včetně nezbytných klišé ala zakopávající princezna. 

Přednášku na téma Yaoi očima akademiků jsem si ale nemohla nechat ujít. Do sálu jsem se prorvala a dokonce i na docela dobré místečko ve čtvrté řadě. První věc, co mě zarazila bylo, že v sále je velké množství zástupců mužského pohlaví. Buď nevěděli o co půjde nebo opravdu je i toto téma zajímalo. Přednáška se nesla v duchu výzkumů, které byly provedeny na téma yaoi a slash v Americe. Jaké věkové skupiny to sledují/čtou, s kým se ztotožňují, proč to sledují atd. Byla jsem překvapená, jak moc se autorka přednášky shoduje s mými vlastními teoriemi o tomto žánru. Zároveň jsem se ale dozvěděla i nové informace. Potvrdila mi i např. to, že "jiskření" mezi novým Sherlokem a Watsonem není jen tak omylem, ale je to cílený fanservis. A fanservis je i třeba i v nových X-manech, nebo v seriálu Supernatural. A pokud není přímo na plátně. Je alespoň během tiskových konferencích o filmu/seriálu. Prostě už i v Americe a v Anglii pochopili, jak obrovský potenciál Yaoi a Slash faninky mají :-) Zkrátka přednáška mě doslova nadchnula.

A aby ten večer nebylo Yaoi málo, následovalo jedno yaoi anime - Polibek v temnotách. Ehm... jak to říct... tak hrozné yaoi jsem ještě neviděla. Neuvěřitelné klišé za klišé až se to nedalo téměř snést. Takže jsem začala počítat kluky v sále. A světě zboř se, v každé řadě, kam až jsem dohlédla seděl aspoň jeden. Nevím, jestli to nebyli gayové, ale tak od pohledu žádný nevypadal. Tedy nemám nic proti tomu, že tam byli. I hetero-klukům fandím v tom, aby se "vzdělávali" :-D :-D. Jen zkrátka mě zaráží, jak se na tuhle blbost mohli vydržet dívat, když i já, jako holka, jsem s tím měla potíže.

Každopádně přežila jsem tuhle soap operu na entou a zůstala jsem v sále ještě na Knihomolku. To bylo poměrně příjemné překvapení. Podle reakce ostatních jsem čekala nějakou naprostou blbost. Ale animace byla pěkná a příběh taky ušel. Jen občas logika trochu pokulhávala, ale nic strašného. Asi tak, jako ve většině anime. Zkrátka hodnotím jako lepší průměr. 

Srpnová symfonie mě už ale nelákala. Na hudební věci zkrátka nejsem. Takže jsem se zas sebrala a vyrazila na koleje. Spánkový dluh o sobě totiž už opět dával vědět a bohužel se projevil opět i u mého vstávání. Zaspala jsem přednášku o japonské kuchyni. Dorazila jsem až na přednášku: Smrt - srovnávání kultury smrti v Čechách a v Japonsku. Přednášel to nějaký archeolog, který se zabývá kopáním na hřbitovech a zkoumání ostatků, rakví,uren, hledáním konkrétních koster...Zkrátka evidentně je to jeho povoláni a koníček zároveň. Věděl toho o českých poměrech opravdu hodně. Uměl o tom i dobře a zajímavě vyprávět. Jen tedy o Japonsku toho mohl říci více. Zmínil sice jak Evropani a Japonci vnímají smrt rozdílně, ale uajímali mě třeba pohřební obřady atd. a o tom nemluvil téměř vůbec. No třeba příště. 

Animefest jsem ukončila poněkud neslavně. Po přednášce jsem chtěla vidět sci-fi Dogura Magura. Začátek vypadal poměrně hodně slibně, ale přes veškerou mou snahu, padla na mě únava snad z celého posledního měsíce a já to zalomila i na těch extrémně nepohodlných židličkách. Sice to bylo jen na půl hodinku, ale zkrátka přišla jsem docela o dost. Už mi tam hodně věcí nedocházelo a dokoukala jsem to jen s velkýma obtížema. Předhonotila jsem tedy svůj plán a rozhodla se, že si letos odpustím i Kjógen a půjdu se konečně pořádně vyspat. Ten 15ti hodinový spánek, co poté následoval, stál totiž opravdu za to :-)


Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...